Autor: Petra Svobodová

Je to jednoduché – třísky na podpal máme připraveny, děti přinesly z dřevníku zásobu březových polen a nám stačí jen přiložit hořící zápalku ke starým novinám. Za chvíli budou v krbu vesele tančit červené plamínky a pokojem se rozlije příjemné teplo. A protože do začátku oblíbeného televizního programu zbývá několik minut, posadíme se do křesla a možná nás napadne myšlenka, co to hoření vlastně je a za jakých podmínek k němu dochází.
Na pomoc si vezmeme učebnici chemie, ve které najdeme tuto definici: hoření je fyzikálně-chemická reakce, při které se látka, zahřátá na svoji zápalnou teplotu, slučuje s kyslíkem za silného vývoje tepla, světla a zplodin hoření.Definice nám napovídá, že proces hoření vyžaduje tři důležité faktory. Prvním je bezesporu hořlavá látka. Výběr je opravdu rozmanitý ve všech skupenstvích hmoty: např. hořlavé kapaliny

– benzín nebo líh, pevné hořlavé hmoty
– např. dřevo, papír, textil nebo plynné látky
– zemní plyn, propan-butan a další.

Druhý faktor – kyslík, obsahuje vzduch kolem nás, pro speciální účely se uchovává čistý kyslík v tlakových lahvích a jako okysličovadlo postačí v některých případech i kyslík vázaný v chemických sloučeninách. A jestliže se nám sejdou hořlavina s kyslíkem, což je vzhledem k prostředí, v němž žijeme, stav téměř neustálý, postačí přidat ještě zápalný zdroj a oheň je tady. Zápalným zdrojem nemusí být jenom otevřený plamen, stejně dobře dokáže zapálit i žhnoucí uhlík, nedopalek cigarety, jiskry odletující od brusky nebo jiskření mezi kontakty vypínače či atmosférický výboj – blesk. Jestliže odstraníme některou z uvedených složek, nemůže proces hoření probíhat. Víme tedy, že budeme-li někdy hasit, nebudeme dělat nic jiného, než bránit přístupu vzduchu, ochlazovat hořící látky nebo je zcela odstraňovat.

V praxi to znamená například vypnout neprodleně přívod plynu, pokrýt hořící materiály pěnou nebo třeba ochladit rozpálené dřevo vodou.

Ke zdolání malého požáru nám postačí běžné hasební prostředky – tlumice, houně, ruční stříkačky, někdy stačí vědro vody nebo zahradní hadice. Podstatně účinnější jsou ruční hasicí přístroje, u nichž je ovšem nutno pamatovat na omezené časové působení a použít vhodný typ. Jak se mění technika a technologie, i hasební látky doznaly za poslední léta změny a především se zvýšila jejich hasební schopnost. „. Po použití necháme hasicí přístroj co nejdříve naplnit u odborné firmy nebo jej nahradíme novým přístrojem.

Co říci závěrem? Oheň v krbu i oheň na střeše je jeden a tentýž a je pouze na nás, představí-li se jako dobrý sluha, nebo zlý pán.