Víte že? Za požár se považuje každé nežádoucí hoření, kdy dojde alespoň k ohrožení života, majetku, zvířat a životního prostředí. Z převážné většiny za tyto požáry může nedbalost a nedostatečná požární prevence.
Co udělat jako první při požáru? Víte jak se chovat při požáru?
1. Vyhlásit domluveným způsobem místní požární poplach.
2. Pokusit se dle situace vlastními silami o uhašení požáru.
3. Pokud to situace vyžaduje (větší požár ) přivolat neprodleně hasičské jednotky,voláme na tísňovou linku 150 nebo 112 ( na tomto čísle vás i lokalizují) POZOR zneužití tísňové linky je trestné.
4. Varovat ohrožené osoby.
5. Začneme s rozvahou hasit požár vlastními silami, pokud to okolnosti dovolují. !!!!POZOR Nepodceňovat nebezpečí ani své síly!!!!!!
6. Zabezpečit dle situace vypnutí elektrického proudu, uzavření plynu.
7. Zachovávat vždy klid a rozvahu.
8. Po příjezdu hasičů jim poskytnou informace o situaci (zda je někdo ohrožen přímo na životě, zda jsou v požářišti umístěny nebezpečné látky apod.).
Po příjezdu na místo požáru provádí nejméně dvoučlenná hlídka profesionálních hasičů PRŮZKUM, který trvá od příjezdu až do úplné likvidace požáru. Cílem je zjistit zda nejsou ohroženy osoby, zvířata nebo majetek, jaký je rozsah požáru,směr jeho šíření a druh hořícího materiálu, zjistit nebezpečné látky a předměty, které by mohli nepříznivě ovlivnit průběh zásahu a zjištění terénních podmínek.
Aby došlo k hoření musí být vždy splněny 3 podmínky !!
1. Přítomnost hořlavé látky ( například papír nebo dřevo)
2. Přítomnost okysličovadla ( převážně to bývá vzduch O2)
3. Přítomnost teploty vznícení ( například zápalka)
K uhašení požáru dochází jen tehdy, pokud je alespoň jedna z těchto 3 složek odstraněna!!!!
A to odstraněním hořlavé látky z požářiště. Zamezení přístupu okysličovadla – vzduchu např. sněhový, práškový, pěnový a halonový hasicí přístroj nebo hasící pěna zamezí přístupu vzduchu, oheň se takzvaně udusí. A neposlední řadě snížení (odstranění) teploty vznícení, nejvhodnější a také nejpoužívanější je voda pro svou dobrou schopnost ochlazování a také díky její dostupnosti.
Víte že požár má 4 fáze? Délka jednotlivých fází může být velmi rozdílná a závisí především na množství hořlavých látek, jejich požárně technických charakteristikách a podmínkách ovlivňujících šíření požáru.
I. Fáze požáru
Je časový úsek od vzniku požáru až do počátku intenzivního hoření. Podle statistických údajů trvá obvykle 3 až 10 minut a je závislý na druhu hořlavých látek i podmínkách rozvoje požáru. Vzhledem k tomu, že intenzita hoření je ještě poměrně malá, protože požárem je zasažena pouze část hořlavých materiálů, je tato fáze nejvýhodnější pro zahájení hasebních prací. Likvidace bývá jednoduchou záležitostí a škody způsobené požárem jsou minimální.
II. Fáze požáru
Je časový úsek od počátku intenzivního hoření až do doby, kdy jsou požárem zasaženy všechny hořlavé materiály a konstrukce hořícího objektu. Situace na místě požáru v této fázi již bývá velmi složitá a vyžaduje vysoké nároky na organizaci hasebních prací, zvláště blíži-li se požár k závěru této fáze. Kovové konstrukce ztrácejí pevnost a hrozí akutní nebezpečí jejich zřícení
III. Fáze požáru
Je časový úsek od konce II. fáze, tj. v daném objektu hoří všechny hořlavé látky a intenzita hoření dosahuje maxima, až do začátku poklesu intenzity hoření. V této fázi bývají narušeny i ostatní nosné prvky a dochází ke zřícení stropů, krovů a pod. Zásah jednotek se zaměřuje na ochlazování a ochranu okolních objektů a je na rozhodnutí velitele zásahu, zda bude na hořící objekt prováděn zásah, nebo bude-li vhodnější zasažený objekt nechat zcela vyhořet. To závisí na míře ohrožení okolí, životního prostředí a pod.Vlastní zásah na takto zasažený objekt je velmi náročný a obvykle nákladný.
IV. Fáze požáru
Je časový úsek od počátku snižování intenzity hoření až do úplného vyhoření hořlavých látek. V této fázi již hrozí zříceni vnitřního i obvodového zdiva, komínů, schodišť a pod. Činnost jednotek se zaměřuje na odkrývání a dohašování ohnisek požáru, pokud velitel zásahu nerozhodl, že na objektu bude prováděna pouze kontrolní dohlídka až do úplného vyhoření.
Typy hasících přístrojů:
Pěnové, Vodní, CO2 – Sněhové, Práškové, Halotronové a Halonové hasicí přístroje. (viz složka UČÍME SE)
Třídy požárů:
A –Hoření organických látek: hoří plamenem nebo žhnou (dřevo, uhlí, sláma, rašelina).
Používáme na ně VODNÍ, PĚNOVÝ a PRÁŠKOVÝ hasící přístroj
B –Hoření kapalných látek: hořící plamenem nebo tavíce se tuhé látky(benzín,ředidla,asfalt).
Používáme na ně PĚNOVÉ, PRÁŠKOVÉ a SNĚHOVÝ – CO2 hasící přístroj
C –Hoření plynných látek: hoří plamenem ( Vodík, propan-butan, zemní plyn, acetylen).
Používáme na ně PRÁŠKOVÝ A SNĚHOVÝ – CO2 hasící přístroj
D –Hoření lehkých kovů ( hořčík a jeho slitiny)
Používáme na ně PRÁŠKOVÝ hasící přístroj
F –Hoření jedlých olejů a tuků:
Používáme na ně Vodní přístroje se speciálními aditivy jejichž chemická reakce s olejem vytváří ochranný film. (směs voda – aditivum vytváří krycí povrch na hořící tukové ploše (něco jako omeletu vzniklá vrstva brání přístupu vzdušného kyslíku a uhasí oheň velmi rychle 1-2 sec tato vrstva je kompaktní a nevzniká nebezpečí opětného vzplanutí).
Víte že aby nějaký předmět začal hořet musí mít určitou teplotu? Teplota, při které předmět začne hořet a hoří i po odstranění zápalného zdroje je Teplota vznícení.
Bílý fosfor – 60°C, Tabák – 170°C
Benzín – 246°C, Nafta – 250°C,
Hnědé uhlí – 260°C, Dřevo – 270°C,
Černé uhlí – 370°C, Koks – 400°C,
Seno – 233°C, Ředidlo S6006 – 240°C
Uhelný prach – 260°C Obilný prach – 267°C
Sláma – 310°C, PVC – 350°C
Mouka – 440°C, Aceton – 535°C
Svítiplyn – 560°C, Oxid uhelnatý – 610°C,
Izolace kabelů – 890°C,
Jádro slunce má teplotu cca. 15 milionů.°C – je to díky probíhající termonukleární reakci.
Teplota hoření (plamenu) závisí na podmínkách hoření např. Výhřevnost látky nebo množství vzduchu. Průměrná teplota při hoření v domě je 850°C-900°C.
Cigareta 450°C – 600°C, Zápalka 650°C-850°C, Svíčka 800°C-1000°C,Dřevo 700°C-1100°C,
Uhlí 750°C-1500°C, Plynový hořák 1700°C-1975°C, Sváření acetylén-kyslík 2700°C-3200°C
I barva plamene je ovlivněna teplotou. To se dá využít při určení orientační teploty odhadem, toto platí pouze u běžných látek. Pozor u chemikálií bývá barva jiná!!!!!
Rudá – 700°C, Třešňová – 850°C, Světle červená – 950°C, Žlutá – 1100°C,
Bělavá – 1300°C, Bílá ( do modra) – 1500°C