Je 3.7.1969 a zuberští hasiči se vracejí z Olešné ze slavnosti Božího Těla. Tak jako vždy je třeba zastavit a vzdát čest u pomníku „padlých‘, kde v létě roku 1964 padla celá zuberská vláda. Co se zde tenkrát událo, vypovídá část hodového kázání roku 1964: „Jednou v létě o funuse, neměls v sobě ani trochu trudu, když jsi v Olešné vypil celou zásobu rumu. Byla přitom celá zuberská vláda, po vypití se u šípkového keře kácel každý jako kláda. Když domů jíti neměli sil, musel Frantík Skalníků dom pro koně jít. Když Frantík s koňmi přijel, říkal – a ted‘ to vezmem zkrátka, ale jak naložíme Drábka? On váží nejmíň metrák, tak na něj k naložení vzali venhák. Tu prdelou pohnul koník, ted‘ na řadu k naložení přijde Lojzík. Ještě žes neměl rohy, vždyť ti z fasuňku vylízaly nohy. Hodili na něj kus sena, vždyť ty jsi JZD předseda. Vašek zátím v stínu keře dřímal, když Frantík s Bártkem všechny zde padlé v duchu proklínal. Tu volají: „Zde je ještě rumu flaška, jak se napijem, půjdem naložit Vaška!‘ Od vlaku chodili lidi právě, když tam Míchálka našli v trávě. Každý z vás v životě udělal nějaké chybičky, co bylo tam, bylo tam a nemusel zde s tím krmit rybičky. Domů už musíme spěchat, ale Míchálka zde přece nemůžem nechat. Na humnech udeřil na držák koník, zde přeci přijde složit Lojzík. Že byl ten den velmi horký, Lojzík vám byl od Míchálka celý mokry. Lojza křičí: ‚Jděte mi vy hasiči všichni k šípku, z tohohle budu mít nejméně 14 dnů chřipku.‘ V kuchyni si těžko sedá a říká: ‚My tam máme ještě pět fůr sena.‘ V křečích se chytá trámu „a na Pasekách máme ještě všechnu slámu‘. Tohle berane byl zase podnik, na důkaz toho nám padlým Olešáni na tom místě postavili překrásný pomník. Nechcete-li tornu věřit lidičky, mohli jste se přesvědčit, že tam byl krásný věnec letos na dušičky.‘ Účastníky pietního aktu tenkrát byli: z levé strany – František Kostecký č. 15, František Žák č. 31, Josef Svoboda č. 63, řidič traktoru Miroslav Dvořák č. 25, salutující na voze Josef Dvořák č. 39, vedle Kubík Stanislav č. 67 a Šenkyřík Miroslav č. 8. Několik hodin poté zemřel při nakládání sena pan Josef Dvořák č. 39.
